Buňku nemusíme jen kreslit, či doplňovat názvy jednotlivých části do předtištěného obrázku. Žáci si mohou model buňky „upéct“: https://humanbodylearning.com/parts-cell-anatomy-pizza-activity/

Nebo je prostor pro celou řadu dalších modelů za využití např. kartonu: https://www.instructables.com/Build-a-Model-of-a-Human-Cell/  a další: https://www.etsy.com/listing/1278833228/animal-cell-model-kit-stem-activity-for

TIP:

Buňka jako město: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22278/bunka-jako-mesto.html

Aktivity a tipy do výuky o buňce: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/22382/AKTIVITY-A-TIPY-DO-VYUKY-O-BUNCE.html

PL: https://edu.ceskatelevize.cz/namet/bunky

Koncept osmózy

Na jaké otázky můžeme hledat odpověď?

Co je to buněčná membrána? Co je to osmóza?

Další otázky vyplývající z dané aktivity:

Jaký materiál nejrychleji rozpouští vaječnou skořápku? Mají všechna vejce polopropustnou membránu? Existují materiály, které vaječnou skořápku zesílí, místo aby ji zeslabily? Lze procesu osmózy nějak zabránit? Je možné vytáhnout tekutinu zpět na vnější stranu membrány?

Co potřebujeme?

Postup:

  1. Tato část experimentu se řídí základními pokyny pro vědecký experiment s tzv. „nahým vejcem“ (https://www.mozaweb.com/cs/Extra-Videa-Nahe_vejce-249937 ; https://www.zsletohrad.cz/eu/chemie/pokus34.htm). Nejprve namočte syrové vejce do asi 2 šálků octa na 24 až 48 hodin. Ocet rozpustí vaječnou skořápku, protože kyselina reaguje s uhličitanem vápenatým, který tvoří vaječnou skořápku. Při tom vzniká oxid uhličitý, vápník a voda. Jakmile se na povrchu octa vytvoří pěna a bublinky, můžete začít druhou fázi.
  2. Naplňte velkou nádobu vodou asi do poloviny. Přidejte červené potravinářské barvivo, aby voda zčervenala. Opatrně přesuňte „nahé“ vejce do červené vody. Vejce nechte asi 24 hodin stát.
  3. Vejce vyjměte z vody. Nyní by mělo být jasně červené, ale stále by mělo být ve tvaru vejce. Pokud vejce osušíte papírovou utěrkou, uvidíte, že je zcela suché a nevytéká.

Jak to funguje? Všechno je to o osmóze! Rozklepnutím vajíčka zjistíte, že vnitřní bílek vajíčka zčervenal, ale žloutek zůstal oranžový. Ačkoli membrána obklopující žloutek a bílek může nasáknout vodu, samotný žloutek nikoli.

Vnitřní membrána vejce je polopropustná. Uvnitř vejce je nižší koncentrace vody než v nádobě, takže membrána vejce časem propouští vodu dovnitř vejce. Tím se vejce značně zvětší. Membrána je částečně tvořena bílkovinou keratinem, který se nachází také v lidských vlasech.

Zpočátku si děti pravděpodobně budou myslet, že membrána vajíčka je pevná, ale namočení vajíčka do červené vody ukáže, že membrána je polopropustná, ale dostatečně pevná na to, aby udržela vodu, jakmile ji z nádoby vyjmeme. Nyní víme, že bílkoviny ve žloutku jsou nepropustné, takže barvivo nemůže proniknout! Opička tedy byla blízko.

TIP:

Lze využít i trochu jinak a pracovat namísto s barvivem například s váhou: https://www.youtube.com/watch?v=qGALyEW4ZFY

Lze využít i dalších pokusů:

https://www.svetenergie.cz/cz/vim-proc/video/2641

https://fyzmatik.pise.cz/1634-osmoza-s-gumovym-vejcem.html

https://www.youtube.com/watch?v=wbg9fhcEwMI